Plocha povodí je asi 3 800 km2, délka celé řeky je téměř 113 km a za příznivých podmínek je celá splavná.
Z pravobřežních přítoků jsou sjízdné Losenice, Novosedlský potok, Volyňka a Blanice (vodňanská); z levobřežních pak Volšovka, Ostružná, Březový potok a Lomnice.
Na celé trase je dostatek organizovaných tábořišť.
Úsek Čeňkova Pila — Rejštejn je vhodný pro výcvik nejzdatnějších vodáků a pro nácvik jízdy těžkým terénem. Pořádají se zde závody ve vodním slalomu a sjezdu a pravidelně VTJZ I. třídy.
Úsek mezi Čeňkovou Pilou a Rejštejnem leží na území NP Šumava, mimo jiných omezení je zde plavba časově omezena. Tento úsek je povoleno splouvat pouze v období od 15.3. do 31.10. a to v době od 8:00 do 18:00. Nastupování a vystupování na břeh je povoleno jen na vybraných místech (soutok - vp, Pavlova louka - vp,
s Rejštejn - vp). Až k Dlouhé Vsi řeka protéká stále CHKO Šumava, tudíž zde stále
platí nějaká méně významná omezení.
Při stavu nad 120 cm na vodočtu v Rejštejně je už řeka velmi obtížná!
Úsek ze Sušice až k ústí bývá sjízdný až na vyjímky celoročně - je třeba 30 cm na vodočtu v Sušici nebo 50 cm na vodočtu v Katovicích.
Pozn.: Sjízdnost horního úseku až do Sušice ovlivňuje elektrárna na Vydře při vypouštění akumulační nádrže pod Sedelským vrchem. Pokud je elektrárna v provozu, vypouští vodu obvykle od 6:00 cca do 10:00.
| úsek | ř. km | spád | obtížnost |
|---|---|---|---|
| Čeňkova Pila - c (kamenný) |
112,9 - 110,3 | 8,3  |
WW III |
| c (kamenný) - Radešov |
110,3 - 106,6 | 7,1 |
WW II |
| Radešov - Sušice | 106,6 - 92,8 | 5,4 |
WW I |
| Sušice - Horažďovice | 92,8 - 72,6 | 2,1 |
ZW C |
| Horažďovice - Písek | 72,6 - 25,2 | 1,2 |
ZW B |
| Písek - jez U Cajsů | 25,2 - 18,9 | 2,0 |
ZW C |
| jez U Cajsů - ústí | 18,9 - 0,0 | 0,0 |
ZW A |
Železnice sleduje řeku v "rozumné" vzdálenosti mezi Sušicí a Horažďovicemi (trať 185) a mezi Střelskými Hošticemi a Sudoměří (trať 190); dále ji můžeme využít v Písku (trať 200, 201) či ve Vráži u Písku (trať 200). Poslední možností je pokračovat od ústí proti proudu Vltavy asi 12 km do Červené n. V. (trať 201).
Přepravovat lodě coby spěšniny přestaly České dráhy v roce 2005.
| 72,4 |   v 1,7 N vl X !! (vývar), dl a obtížné přenášení Mrskoš |
Přenášení opravdu velmi hnusné. Jez je porostlý řasami, takže se za MV (jen za MV !) dá na vhodných místech sjet po zadnici. Pokud jste dost šikovní, lze za MV (jen za MV !) lodě podat shora z jezu těm, co čekají dole pod ním. Je to dost náročné, ale proti tomu přenášení... |
| 71,1 |  v 1,2 dl N vl !! (válec v propusti) Jarov |
Jez nedávno přestavěn, za MV a SV ho lze při vhodném vyvážení lodi sjet šlajsnou - pozor na válec !! Vždy prohlédnout! Při špatném vyvážení lodi hodně zalévá !! |
| 70,8 |  v 0,8 za MV  vl, !! (za SV a VV vývar) Svaté pole |
Velmi úzký jízek s něčím připomínajícím propust vlevo. Za MV je tímto místem v pohodě sjízdný, za SV a VV se v úzkém korytě vytváří dlouhý vývar !! |
| 54,8 |  v 2,9 (pohyblivý) X !! (vývar, za VV táhne) dl a obtížné přenášení Pětikolský |
Typický smrťák. Dlouhé přenášení končí strmými delšími schůdky do vody -> je třeba nést lodě rovnoběžně se schůdky. Doporučuji je vyložit. Navíc se sem chodí koupat cikáni, takže doporučuji důsledně hlídat lodě a věci. |
| 25,2 | s v 1,2 N vp (válcový) X !! (vývar), dl přenášení |
Je-li propust otevřena, v pohodě sjízdný skrz ni. Jinak lze lodě podat přes zábranu v propusti a snést dolů pod jez. |
| 106,2 | Radešov, kemp (vp) - točí strakonické pivo. |
| 92,6 | Sušice, minipivovar U Švelchů (200 m vp od mostu) - velmi dobré vlastní pivo. |
| 89,7 | Sušice, občerstvení na tábořišti - pivo z výše zmíněného sušického minipivovaru. |
| 76,4 | Velké Hydčice, občerstvení na tábořišti U hřiště - výborný strakonický Dudák. |
| 73,3 | Horažďovice, občerstvení na tábořišti Lipky - strakonické pivo, hotovky, minutky. |
| 68,2 | Kozlov, hospoda na návsi - výborné strakonické pivo, příjemná obsluha, pěkná zahrádka - nejlepší hospoda na Otavě. A ani ne 100 m od řeky. |
| 67,7 | Střelské Hoštice, hospoda U Bláhů (na levém břehu u hlavní silnice, asi 50 m nad motorestem) - příjemná hospůdka s levným Strakonickým Dudákem, nevaří. |
| 61,4 | Katovice, kiosek na tábořišti Otavský Ráj - dobře ošetřené strakonické pivo. |
| 60,9 | Katovice, restaurace U Jelínků (na levém břehu asi 200 m od mostu na rohu hlavní silnice) - výborný Strakonický Dudák, výborné jídlo. |
| 56,0 | Strakonice, hospůdka Na ostrově - spíše občerstvení, nicméně i s nabídkou hotovek a minutek. Velmi široká nabídka točeného strakonického piva, hezké posezení, dětské hřiště. |
| 39,0 | Sudoměř - 400 m vpravo na kraji vsi byla v r. 2001 sympatická hospoda s Platanem. |
| 26,0 | Písek - restaurace Na ostrově - točí výborné strakonické pivo včetně kvasnicového, výborná kuchyně, pěkná zahrádka, dětské hřiště. |
| 25,2 | Písek, Pivní Sklepy Lipan (Žižkova 63 - 900 m doprava (pokračování silnice z mostu), pak asi 30 m vp) - výborné pivo z minipivovaru Lipan Dražíč. |
| 2,6 | Zvíkovské Podhradí, minipivovar (vpravo, na severním okraji vsi, cca 1,5 km) - velmi dobré pivo vlastní produkce, bohužel kapku drahé (r. 2005: 11° za 32,50 Kč). Samozřejmě tam i vaří, ale na ceny jsem se raději nedíval. |
Čeňkova Pila - býv. pila dnes rekreační osada a východisko do balvanitého údolí Vydry (až WW V+). Špičková vodní elektrárna z let 1934-38 využívající vody z Vchynicko - Tetovského plavebního kanálu odvedené do nádrže pod Sedelským vrchem a odtud přes vodní nádrž ve věži do elektrárny. Funkční technická památka. Další elektrárna z r. 1912 níže po proudu - používá původní náhon pily s dřevěným přivaděčem na kamenných pilířích a horizontální kašnovou Francisovu turbínu.
Rejštejn - původně osada, kde se rýžovalo zlato, později královské horní město. Pozdně gotický kostel, přestavěný barokně.
Annín - sklárna založená koncem 18. století, dnes brusírna olovnatého křišťálu. První autokempink u nás.
Sušice - bývalá rýžovnická osada, později královské město. Městská památková rezervace - zbytky hradeb, pův. gotický děkanský kostel, pův. barokní radnice, židovský hřbitov, raně barokní klášter s kostelem, poutní kaple Anděla Strážce; Muzeum Šumavy. Výroba zápalek a dřevotřískových desek (Solo).
Rabí - rozsáhlé zříceniny největšího českého gotického hradu. Založen ve 14. stol. jako hrad donjonového typu, dvakrát obléhán husity (podruhé zde Žižka přišel o druhé oko), koncem 15. stol. velkolepá gotická přestavba (mohutné opevnění s baštami a bateriovou věží). Prohlídky s průvodcem.
Žichovice - renesanční zámek, barokně upravený.
Prácheň - zřícenina gotického hradu postaveného Bavory ze Strakonic počátkem 14. stol. na místě staršího hradiště. Dochovány zbytky věží, palácových křídel, hradeb a flankovacích věží. U hradu novogoticky přestavěný hřbitovní kostelík ze 13. století.
Horažďovice - pův. trhová osada, koncem 13. stol. povýšená na město. Městská památková zóna - raně gotické opevnění včetně 2 bran, renesanční zámek s muzeem vzniklý přestavbou hradu, raně gotický kostel sv. Petra a Pavla a renesanční hřbitovní kostel.... Až do 2. světové války chov říčních perlorodek v mlýnském náhonu.
Střelské Hoštice - obec ze 14. stol. s původně renesančním zámkem, barokní sýpkou a klasicistním kostelem; 2 km severně mohylové pohřebiště.
Katovice - v 11. stol obec při brodu přes Otavu, od r. 1505 město. Na pravém břehu Otavy sejpy - pozůstatky po rýžování zlata. Renesančně přestavěný pův. gotický kostel.
Střela - zřícenina hradu ("Starý hrad") z počátku 13. stol. (zachována především obvodová hradba) a zachovalý okrouhlý renesanční zámek ("Dolní hrad") ze 16. stol. V zámku internátní zvláštní škola.
Strakonice - okresní město. V l. 1220 - 1225 zde založen rodem Bavorů hrad na soutoku Otavy a Volyňky jako neobvyklé spojení hradního sídla s klášterem. Přes několik přestaveb hrad zachován dodnes, dnes slouží jako muzeum (otevřeno do 17:00). Dominantou hradu je břitová věž "Rumpál". Ve městě pův. masné krámy, renesanční kostel ze 16. stol. a hřbitovní gotický z 13. stol., radnice z počátku 19. stol. aj. Pravidelný dudácký festival. Vlnařský a strojírenský průmysl (motocykly ČZ), pivovar vařící piva "Nektar" a "Dudák".
Štěkeň - barokní zámek na místě got. tvrze, dnes domov důchodců. Barokní kostel z r. 1670.
Čejetice - barokně upravený raně gotický hřbitovní kostel z 13. stol. s hranolovou věží se střílnovými okénky.
Sudoměř - 1,5 km od obce na hrázi mezi rybníky r. 1419 husité svedli první vítěznou bitvu nad katolickým vojskem.
Kestřany - 2 zachovalé tvrze a zámek. Horní tvrz v jádru raně gotická ze 60. let 13. stol., dolní nejspíše z poč. 15. stol., raně barokní zámek ze 17. stol.; naproti zámku raně gotický kostel sv. Kateřiny přestavěný v 19. stol.
Putim - jedna z nejstarších obcí Písecka, raně gotický kostel sv. Vavřince; obec známá z Haškova Švejka.
Písek - okresní město, historické jádro městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách (ř. km 25,5) z konce 13. stol., z původního gotického královského hradu zachováno západní křídlo, ostatní části hradu přestavěny - dnes je v něm Prácheňské muzeum (otevřeno do 18:00). Děkanský kostel - raně gotický z 13. stol. s věží z 15. stol., býv. klášter z období třicetileté války, několik dalších kostelů a dalších památek. R 1994 opravena a veřejnosti zpřístupněna Křižíkova vodní elektrárna. Na hřbitově pochován August Sedláček.
Sv. Anna - v blízkosti býv. poutního kostelíka z 15. stol. zbytky prehistorického hradiště. Pod ním na Otavě před zatopením peřeje Annenské proudy.
Zvíkov - hrad nad soutekem Otavy a Vltavy založen jako královský nejspíše Přemyslem Otakarem I před r 1234, později několikrát přestavěn. Opevněné podhradí s kostelem zmizelo pod hladinou Orlické přehrady. Z hradu zachována mimo jiné obytná věž Markomanka, palácová křídla s kaplí, břitová věž u vstupu a brány. Hrad zpřístupněn - prohlídky bez průvodce (otevřeno do 17:00). V létě linka lodní dopravy k zámku Orlík.¨
VD Orlík - 9. stupeň Vltavské kaskády, postavena v letech 1954 - 1962. Betonová hráz (viz Vltava - ř. km 144,6) v koruně 450 m dlouhá a 90,5 m vysoká, za ní jezero o ploše cca 2640 ha a obsahu 704 mil. m3 vody. Vzdutí dosahuje délky 55,6 km na Vltavě a 19,4 km na Otavě. Elektrárna na levém břehu u hráze je vybavena čtyřmi Kaplanovými turbínami o výkonu 364 MW.