Kilometráž Moravy včetně Mlýnského náhonu - úvodní informace



  1. Tato největší moravská řeka pramení na svazích Králického Sněžníku v nadmořské výšce l 380 m. Teče zprvu směrem k jihu, pak na východ do Hanušovic a odtud směrem jižním až jihovýchodním až k Napajedlům, kde se obrací k jihozápadu. Za ústím Dyje řeka opouští naše území a teče na jih po hranici mezi Slovenskem a Rakouskem k jihu až ke svému ústí (zleva) do Dunaje pod Děvínem na ř. km 1880,2. Mlýnský náhon se odděluje na jezu na ř. km 251,1 a teče jihovýchodním směrem několik km jižně od Moravy až ke svému ústí do Moravy v Olomouci na ř. km 233,1
    Plocha povodí měří zhruba 26 579 km2; délka sjížděného toku je 352,0 km (mimo prvosjezdu řeky nad Velkou Moravou). Mlýnský náhon je dlouhý 17,7 km.


  2. V nejhornějším úseku od chaty Vilemínka je řeka široká jen 3 - 4 m, občas přes ni leží napadané stromy, má obrovský spád takže plavba je velmi rychlá - skoro bez možnosti zastavit - v podstatě jedna dlouhá WW IV peřej. Tento úsek je sjízdný jen na krátkých plastových lodích (max 3 m), prohlídka ze břehu (stromy) nutná! Řeka postupně příbírá vodu, v obci Velká Morava pak začíná regulace břehů nasypaným lomovým kamenem, ještě obtížnější zastavit! Od ř. km 344 se řeka rozšiřuje (8 - 12 m), mizí regulace břehů a tak ji lze jet již i na delších lodích - ovšem stále samozřejmě krytých. Řeka stále protéká sevřeným údolím, koryto je kamenité, s velkým spádem, hlavním nebezpečím zůstávají napadané stromy.
    Od Hanušovic se spád zmírňuje, peřeje mizí, koryto se postupně rozšiřuje a mění na písčité až hlinité. Z Hanušovic lze plavbu doporučit i pro otevřené lodě. Řeka zde protéká osídlenou krajinou mezi poli a loukami, lesy se vyskytují poměrně řídce. Od Postřelmova má řeka již nížinný ráz, stále ale se mohou vyskytovat náplavy a ostré meandry. Pod Litovlí řeka vstupuje do CHKO Litovelské Pomoraví (nejchráněnější čast je NPR Ramena řeky Moravy) - řeka zde protéká lužními lesy, v korytě se tvoří náplavy, ve kterých hnízdí ptáci a na které je zákaz vstupovat. Plavbu v této oblasti občas zpříjemňují napadané stromy a hejna komárů. Rovněž je zde zakázáno táboření s vyjímkou 3 nouzových tábořišť - viz kilometráž. Úsek řeky mezi jezem u Hynkova (ř. km 255,1) a ústím Cholinky je zakázáno sjíždět, kromě toho je velmi hustě zapadán stromy, je tedy nutno jet Mlýnským náhonem.
    Na dolním toku je možno k plavbě využít funkčního plavebního kanálu Spytihněv (odbočuje na ř. km 169,6), který by měl být splavný i dopravními loděmi, dále je řeka regulována (právě kvůli splavnění), čímž došlo k výraznému zkrácení, které však s ohledem na praktické využití toku není v kilometráži promítnuto. Opuštěný hraniční úsek pod Hodonínem má své kouzlo, ale protože se zde jedná o hraniční řeku, je třeba se celně odbavit na hraničním přechodu Hodonín nebo Lanžhot, abychom neměli problémy na slovensko-rakouském přechodu u Moravského Jána.
    Koryto řeky bylo v roce 1997 silně poškozeno povodní, na mnoha místech se změnilo a rovněž některé jezy jsou poškozeny a v některých případech velmi nebezpečné - viz níže. Na dolním toku (zatím v kilometráži chybí) bylo postaveno několik nových jezů a povodňových hrází.
    Mlýnský náhon (též Mlýnský potok, Střední Morava) je většinou umělý tok lučinatého charakteru, kde plavbu občas znepříjemňují napadané stromy. Za MV odvádí z Moravy tolik vody, že je pod Hynkovským jezem zcela nesjízdná.
    Vody Moravy využívají často průmyslové závody, takže může být i jinde nutno plout náhony.
    Tábořišť je u řeky velmi málo a to i těch nouzových, kromě Litovelského Pomoraví je zákaz táboření i v přírodním parku Strážnické Pomoraví (opět lužní lesy, zatím je mimo zpracovanou část kilometráže). Na nouzových tábořištích (Řimice, Střeň, Hynkov - viz kilometráž) v Litovelském Pomoraví je povoleno tábořit maximálně jednu noc.
    V Hynkově se každoročně uskutečňují slalomové závody na závěr sezóny (snad stále ještě).


  3. Sjízdnost a vodočty:
    Úsek z Velké Moravy do Hanušovic je sjízdný po deštích či při tání sněhu, orientačně by měl být sjízdný při zhruba 130 cm na vodočtu v Raškově. Úsek do Velké Moravy vyžaduje vody ještě více, sjízdnost je nutno posoudit na místě.
    Z Hanušovic by řeka měla být sjízdná již při mírně zvýšených vodních stavech - zhruba od 85 cm na vodočtu v Raškově. Z Postřelmova je Morava včetně Mlýnského náhona sjízdná (s vyjímkou déletrvajících such) celoročně - limitem je 95 cm na vodočtu v Olomouci.
    Pro sjízdnost (zakázaného) úseku Moravy pod jezem v Hynkově je třeba vyšší vodní stav - jinak skoro všechnu vodu odvede Mlýnský náhon.


  4. Obtížnost:
    úsek ř. km spád obtížnost
    Chata Vilemínka - Velká Morava 352,0 - 344,0 31,2 promile WW IV
    Velká Morava - Hanušovice 344,0 - 328,1 14,0 promile WW III-
    Hanušovice - Postřelmov 328,1 - 301,5 4,6 promile WW I+
    Postřelmov - Olomouc 301,5 - 233,1 1,0 promile ZW C
    Olomouc - ústí 233,1 - 0,0 0,4 promile ZW B
    Mlýnský náhon 17,7 - 0,0 0,7 promile ZW C


  5. Z Postřelmova do Hodonína (ř. km 114,1) lze dojet za 6 - 8 dní.
    Rychlost plavby je na horním toku (od Velké Moravy) asi 5 - 8 km/h, výše ještě vyšší (ovšem musíme počítat s časem na předchozí prohlédnutí). Na středním a dolním úseku i na Mlýnském náhonu pak kolem 5 km/h.


  6. V nejhornějším úseku je Morava dostupná pouze po silnicích - ty sledují řeku od chaty Vilemínka až k Rudě nad Moravou. Pod Rudou se silnice přestávají přímo držet toku řeky, a tak je kontakt možný hlavně u mostů. Řidší síť komunikací je v Litovelském Pomoraví, obzvláště pak v oblasti pod Litovlí, dále pak ve Strážnickém Pomoraví a především v hraničním úseku (se Slovenskem) pod ním. Přepravujeme-li lodě po silnici, obvyklým začátkem letních plaveb bývá Postřelmov, je-li dostatek vody, pak Hanušovice; obvykle končíme v Olomouci, Kroměříži či až v Rohatci nebo v Hodoníně.
    Železnice sleduje řeku od Červeného Potoka (ř. km 341,3) přes Hanušovice, Postřelmov a Olomouc až k Blatci, pak od Kojetína (na úseku Tovačov - Kojetín je zastavena osobní doprava) až k Hodonínu s vyjímkou krátkého úseku pod Kroměříží. Pod Hodonínem pak řeku překříží železnice ještě u Lanžhota. Bohužel na horním a začátku středního toku nejsou stanice přijímající pevné lodě k přepravě - první takovouto jsou až Moravičany (272,8), dalšími Červenka, Štěpánov a Olomouc, pro ukončení plavby lze použít Kroměříž, Otrokovice, Staré Město u U. H. či Hodonín (3 posledně zmíněné stanice jsou od řeky více než 2 km). Donedávna pevné lodě přijímaly i stanice Bzenec - přívoz a Rohatec - v r. 2002 ne! Plavbu můžeme zahájit také na ř. km. 4,7 Moravské Sázavy v Zábřehu n. M., neboť tato stanice také přepravuje pevné lodě.


  7. Zásobování a zdravotní střediska: Hanušovice, Ruda nad Moravou, Postřelmov, Mohelnice, Litovel, Olomouc, Dub n. M., Tovačov, Kojetín, Kroměříž, Kvasice, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Strážnice, Rohatec, Hodonín, Lanžhot.


  8. Poznámky k jezům a vodácké zajímavosti:

    316,9 přenášení vlevo jez v 2,0 dl N vp X (podemletá spádová deska, sifon !!) Alojzov Krajně nebezpečný jez! Má podemletou spádovou desku, pod kterou se tvoří sifón - což není na pohled zřejmé. Už se zde utopilo několik vodáků. Nedoporučuji sjíždět, ani se k tělesu jezu blíže přibližovat.
    221,1 přenášení vlevo jez přenášení vpravo v 3,7 dl N vp (Steklá / Mlýnský n.) Zde odbočuje Steklá / Mlýnský náhon - náhon z poč. 16. stol. pro pohánění mlýnů.
    169,6 jez přenášení vpravo v 5,6 X N vp (plavební kanál Spytihněv) Spytihněv Na tomto jezu odbočuje plavební kanál Spytihněv (část plavebního kanálu Otrokovice - Rohatec alias Baťova kanálu, další částí je plavební kanál Morávka odbočující ve Veselí n. M.), který byl v 90. letech opraven (včetně plavebních komor) a lze se jím tedy plavit a v sezóně i zdarma proplouvat plavebními komorami. Bližší informace na adrese http://www.batacanal.cz/.


  9. Kulturní a jiné zajímavosti: (stručně, jinak by to nikdo nečetl:-) )

    Hanušovice - stará obec, železniční křižovatka, pozdně renesanční kostel; v dolní části obce pivovar Holba.
    Nový hrad (Furchtenberk) - poměrně zachovalá zřícenina jednoho z největších moravských hradů (dobře zachované 3 hradební okruhy s hranolovými věžemi a baštami), založen v 1. polovině 14. stol.
    Ruda n. M. - barokně upravený renesanční zámek, barokní sýpka, několik barokních soch, empírová stavba býv. lihovaru.
    Olšany - velká papírna, jedna z nejmodernějších u nás.
    Klášterec - pův. gotický kostel, několikrát upravován.
    Bludov - severových. od obce stával hrad, dnes nepatrné pozůstatky; pozdně renesanční zámek s parkem, pův. gotický kostel, hrobka Žerotínů, lidová architektura. Západně od obce radioaktivní sirné lázně.
    Postřelmov - raně barokní kostel, renesanční hrobka Bukůvků z Bukůvky.
    Třeština - vodní elektrárna chráněná jako technická památka, novogotický kostel.
    Mohelnice — městská památková zóna - později upravovaný gotický kostel, hřbitovní kostel ze 16. stol.; muzeum, dějiště čarodějnických procesů (1684).
    Moravičany — gotický kostel, pův. renesanční fara.
    Nové Mlýny — vodní mlýn z r. 1564 přestavěn r. 1923 na vodní elektrárnu, funkční dodnes - technická památka.
    Řimice - pravoslavný chrám sv. Ludmily.
    Templ - vyhlídkový letohrádek nad řekou - ve stylu antických staveb.
    Nové Zámky - empírově přestavěný barokní lovecký zámek s parkem..
    Mladeč - rozsáhlé krasové jeskyně, z nichž malá část je zpřístupněna veřejnosti.
    Litovel — městská památková zóna - gotický (později upravený) kostel, gotická kaple, zbytky městského opevnění, barokní hřbitovní kostel; (snad) pivovarské muzeum, pivovar Litovel.
    Lhota n. M. - východiště k pískovně Náklo - koupání.
    CHKO Litovelské Pomoraví - chráněné záplavové území řeky pokryté komplexem (listnatého) lužního lesa.
    Poděbrady - pěkné jezero po těžbě štěrkopísků - koupání.
    Olomouc — býv. hlavní město Moravy, významná městská pam. reservace - několikrát přestavěná katedrála sv. Václava a Přemyslovský palác - obojí z poč. 12. stol., got. chrám sv. Mořice, pozdně gotický býv. klášter bernardinů s kostelem, na Horním nám. renesančně přestavěna radnice ze 14. stol. s orlojem, barokní sousoší Nejsvětější trojice, býv. benediktinský klášter Hradisko z 11. stol., pravoslavný chrám z r. 1939. Pivovar zrušen v r. 2000.
    Dub nad Moravou - barokní poutní chrám z 18. stol., řada hodnotných soch.
    Tovačov — gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, barokně upravený (veřejnosti přístupný), s parkem; barokní kostel z r. 1786.
    Kojetín - raně barokní kostel a morový sloup.
    Kroměříž — městská památková rezervace - raně barokní zámek s obrazárnou (na místě pův. hradu), Podzámecká a Květná zahrada s řadou drobných staveb ze 17. - 19. stol.; renes. radnice, raně gotický kostel; psychiatrická léčebna. Pivovar obnovený r. 1990 opět zrušen.
    Kvasice - pův. renesanční zámek přestavěn v 19. stol., kostel z poč. 18. stol. s dvojicí na koso postavených věží, got. hřbitovní kostel.
    Otrokovice - starobylá obec, dnes především průmyslové středisko (Barum atp.); městská památková zóna moderní architektury.
    Napajedla — prům. město (Fatra atd.), známý hřebčín; barokní zámek s parkem a barokní kostel, pramen sirovodíkové vody Slanica.
    Jarošov - známý pivovar z r. 1688 zrušen r. 1997.
    Uherské Hradiště - býv. královské město, předchozí slovanské osídlení. Městská pam. zóna - zbytky hradeb, gotická radnice s věží, přestavěný klášter z 15. stol., renesanční kostel s jezuitskou kolejí, morový sloup, muzeum.
    Staré Město - komplex archeologických objevů z doby Velké Moravy - národní kulturní památka; got. kostel ze 13. stol na místě velkomoravské rotundy.
    Uherský Ostroh - městská pam. zóna - renesanční zámek na místě pův. hradu, pozdně barokní kostel. Pivovar zrušen r. 2000.
    Veselí nad Moravou - renesanční zámek s angl. parkem na místě vodního hradu, řada kostelů, jeden z nich v jádře pozdně gotický, železniční křižovatka
    Strážnice - býv. tržní místo chráněné vodním hradem, na jeho místě dnes mnohokrát přestavěný zámek s angl. parkem, raně barokní domy, 2 kostely, býv. klášter. Centrum vinařství.
    Strážnické Pomoraví - přírodní park - údolní niva s periodicky zaplavovaným lužním lesem, zavlažovacími kanály a se zbytky starých ramen Moravy.
    Hodonín — okresní město u hranice se Slovenskem, průmyslové centrum, elektrárna spalující lignit je dominantou města, renesanční zámeček, barokní kostel, secesní radnice, pův. hrad přestavěn na zámek, v 19. stol. z části zbořen a zčásti přestavěn na tabákovou továrnu, tato část zbořena ve 20. stol. V okolí těžba ropy a lignitu.
    Mikulčice - největší objevené centrum Velkomoravské říše - archologické naleziště - odkryto 13 kamenných staveb - základy baziliky, kostelů, knížecího paláce atd., přes 2000 hrobů. Prohlídky s průvodcem.
    Lanžhot -nejjižnější obec ČR, silniční i železniční přechod do SR, nákladný železniční most z poč. 20. stol; pozdně got. kostel, lovecký zámeček, jižně od obce rozsáhlý komplex lužních lesů.




Aktuálnost vlastní kilometráže (aneb stavu v kterém roce by měla odpovídat kilometráž jednotlivých úseků):
ř. km.úsekstáří kilometráže
344,0 - 336,2 Velká Morava - žst. Podlesí neprověřeno, cca 2000
336,2 - 301,5 žst. Podlesí - Postřelmov květen 2005
301,5 - 251,1 Postřelmov - Hynkov červenec 2002
251,1 - 233,1 Hynkov - Olomouc neprověřeno, cca 2000
233,1 - 169,6 Olomouc - Spytihněv červenec 2002
169,6 - 159,9 Spytihněv - Uherské Hradiště neprověřeno, cca 1998
159,9 - 154,2 Uherské Hradiště - Kostelany n. M. červenec 2002
Mlýnský náhon (17,7 - 0,0) celý (Hynkov - Olomouc) červenec 2002 (drobná aktualizace 2015)

Aktuálnost těchto úvodních informací by měla odpovídat stavu v r. 2005.



Tudy se dostanete na