Malá voda je náhon oddělující se z Moravy na jezu ř. km 267,9 a zhruba kopírující tok Moravy o něco jižněji až ke svému ústí zpět do Moravy na ř. km 251,4. Jen o 300 m níže na jezu ř. km 251,1 opouští Moravu Mlýnský náhon a teče jihovýchodním směrem několik km jižně od Moravy až ke svému ústí do Moravy v Olomouci na ř. km 233,1.
Plocha povodí měří zhruba 26 579 km2; délka sjížděného toku je 352,0 km (mimo prvosjezdu řeky nad Velkou Moravou). Sjížděný úsek Malé vody měří 10,1 km, Mlýnský náhon je dlouhý 17,7 km.
Od Hanušovic se spád zmírňuje, peřeje mizí, koryto se postupně rozšiřuje a mění na písčité až hlinité. Z Hanušovic lze plavbu doporučit i pro otevřené lodě. Řeka zde protéká osídlenou krajinou mezi poli a loukami, lesy se vyskytují poměrně řídce. Od Postřelmova má řeka již nížinný ráz, stále ale se mohou vyskytovat náplavy a ostré meandry. Pod Litovlí řeka vstupuje do CHKO Litovelské Pomoraví (nejchráněnější čast je NPR Ramena řeky Moravy) - řeka zde protéká lužními lesy, v korytě se tvoří náplavy, ve kterých hnízdí ptáci a na které je zákaz vstupovat. V této NPR platí také od 1.4. do 31.7. zákaz splutí Moravy a proto jen v tomto období nutno využít k plavbě mezi Litovlí a Hynkovem náhon Malá voda. Po zbytek roku je zde plavba Moravou možná, ovšem zpříjemňují ji napadané stromy a hejna komárů. Rovněž je zde zakázáno táboření s vyjímkou tábořišť v Litovli a Hynkově. Úsek řeky mezi jezem u Hynkova (ř. km 255,1) a ústím Cholinky je zakázáno sjíždět, kromě toho je velmi hustě zapadán stromy, je tedy nutno jet Mlýnským náhonem.
Na dolním toku je možno k plavbě využít funkčního plavebního kanálu Spytihněv (odbočuje na ř. km 169,6), který by měl být splavný i dopravními loděmi, dále je řeka regulována (právě kvůli splavnění), čímž došlo k výraznému zkrácení, které však s ohledem na praktické využití toku není v kilometráži promítnuto. Opuštěný hraniční úsek pod Hodonínem má své kouzlo, ale protože se zde jedná o hraniční řeku, je třeba se celně odbavit na hraničním přechodu Hodonín nebo Lanžhot, abychom neměli problémy na slovensko-rakouském přechodu u Moravského Jána.
Na dolním toku Moravy (zatím v kilometráži chybí) bylo po povodni roku 1997 postaveno několik nových jezů a povodňových hrází.
Malá voda je náhon odbočující z řeky Moravy na jezu Řimice, ř. km 267,9, a vracející se zpět do Moravy těsně nad jezem v Hynkově, t.j. na ř. km 251,4. Vodácky využívaných je pouze spodních 10,1 km od Litovle dolů, protože od 1.4. do 31.7. platí zákaz plavby korytem Moravy pod Litovlí. Náhon je klidný a relativně úzký, bývá však prořezaný. Dostanete se na něj asi 300 m přenášením z náhonu jezu v Litovli, viz kilometráž.
Mlýnský náhon (též Mlýnský potok, Střední Morava) je většinou umělý tok lučinatého charakteru, kde plavbu občas znepříjemňují napadané stromy. Za MV odvádí z Moravy tolik vody, že je pod Hynkovským jezem zcela nesjízdná.
Vody Moravy využívají často průmyslové závody, takže může být i jinde nutno plout náhony.
Tábořišť je mezi Hanušovicemi a Olomoucí relativně dost, ve zbylém úseku jich je naopak velmi málo. Kromě Litovelského Pomoraví platí zákaz táboření i v přírodním parku Strážnické Pomoraví (opět lužní lesy, zatím je mimo zpracovanou část kilometráže).
V Hynkově se každoročně uskutečňují slalomové závody na závěr sezóny (snad stále ještě).
Úsek z Velké Moravy do Hanušovic je sjízdný po deštích či při tání sněhu, orientačně by měl být sjízdný při zhruba 160 cm na vodočtu ve Vlaském. Úsek do Velké Moravy vyžaduje vody ještě více, sjízdnost je nutno posoudit na místě.
Z Hanušovic by řeka měla být sjízdná již při mírně zvýšených vodních stavech - zhruba od 145 cm na vodočtu v Raškově. Z Postřelmova je Morava včetně Malé vody a Mlýnského náhona sjízdná (s vyjímkou déletrvajících such) celoročně - limitem je 75 cm na vodočtu v Moravičanech. Od Olomouce pak potřebujeme 70 cm na tamnějším vodočtu, pod tuto hodnotu však řeka klesá zřídkakdy.
Pro sjízdnost (zakázaného) úseku Moravy pod jezem v Hynkově je třeba vyšší vodní stav - jinak skoro všechnu vodu odvede Mlýnský náhon.
| úsek | ř. km | spád | obtížnost |
|---|---|---|---|
| Chata Vilemínka - Velká Morava | 352,0 - 344,0 | 31,2  |
WW IV |
| Velká Morava - Hanušovice | 344,0 - 328,1 | 14,0 |
WW III- |
| Hanušovice - Postřelmov | 328,1 - 301,5 | 4,6 |
WW I+ |
| Postřelmov - Olomouc | 301,5 - 233,1 | 1,0 |
ZW C |
| Olomouc - ústí | 233,1 - 0,0 | 0,4 |
ZW B |
| Mlýnský náhon | 17,7 - 0,0 | 0,7 |
ZW C |
Rychlost plavby je na horním toku (od Velké Moravy) asi 5 - 8 km/h, výše ještě vyšší (ovšem musíme počítat s časem na předchozí prohlédnutí). Na středním a dolním úseku i na Malé vodě a Mlýnském náhonu pak kolem 5 km/h.
Železnice sleduje řeku od Červeného Potoka (ř. km 341,3) přes Hanušovice, Postřelmov a Olomouc až k Blatci, pak od Kojetína (na úseku Tovačov - Kojetín je zastavena osobní doprava) až k Hodonínu s vyjímkou krátkého úseku pod Kroměříží. Pod Hodonínem pak řeku překříží železnice ještě u Lanžhota.
| 316,9 |   v 2,0 dl N vp X (podemletá spádová deska, sifon !!) Alojzov |
Krajně nebezpečný jez! Má podemletou spádovou desku, pod kterou se tvoří sifón - což není na pohled zřejmé. Už se zde utopilo několik vodáků. Nedoporučuji sjíždět, ani se k tělesu jezu blíže přibližovat. |
| 221,1 | v 3,7 dl N vp (Steklá / Mlýnský n.) |
Zde odbočuje Steklá / Mlýnský náhon - náhon z poč. 16. stol. pro pohánění mlýnů. |
| 169,6 | v 5,6 X N vp (plavební kanál Spytihněv) Spytihněv |
Na tomto jezu odbočuje plavební kanál Spytihněv (část plavebního kanálu Otrokovice - Rohatec alias Baťova kanálu, další částí je plavební kanál Morávka odbočující ve Veselí n. M.), který byl v 90. letech opraven (včetně plavebních komor) a lze se jím tedy plavit a v sezóně i zdarma proplouvat plavebními komorami. Bližší informace na adrese http://www.batacanal.cz/. |
Hanušovice - stará obec, železniční křižovatka, pozdně renesanční kostel; v dolní části obce pivovar Holba.
Nový hrad (Furchtenberk) - poměrně zachovalá zřícenina jednoho z největších moravských hradů (dobře zachované 3 hradební okruhy s hranolovými věžemi a baštami), založen v 1. polovině 14. stol.
Ruda n. M. - barokně upravený renesanční zámek, barokní sýpka, několik barokních soch, empírová stavba býv. lihovaru.
Olšany - velká papírna, jedna z nejmodernějších u nás.
Klášterec - pův. gotický kostel, několikrát upravován.
Bludov - severových. od obce stával hrad, dnes nepatrné pozůstatky; pozdně renesanční zámek s parkem, pův. gotický kostel, hrobka Žerotínů, lidová architektura. Západně od obce radioaktivní sirné lázně.
Postřelmov - raně barokní kostel, renesanční hrobka Bukůvků z Bukůvky.
Třeština - vodní elektrárna chráněná jako technická památka, novogotický kostel.
Mohelnice — městská památková zóna - později upravovaný gotický kostel, hřbitovní kostel ze 16. stol.; muzeum, dějiště čarodějnických procesů (1684).
Moravičany — gotický kostel, pův. renesanční fara.
Nové Mlýny — vodní mlýn z r. 1564 přestavěn r. 1923 na vodní elektrárnu, funkční dodnes - technická památka.
Řimice - pravoslavný chrám sv. Ludmily.
Templ - vyhlídkový letohrádek nad řekou - ve stylu antických staveb.
Nové Zámky - empírově přestavěný barokní lovecký zámek s parkem..
Mladeč - rozsáhlé krasové jeskyně, z nichž malá část je zpřístupněna veřejnosti.
Litovel — městská památková zóna - gotický (později upravený) kostel, gotická kaple, zbytky městského opevnění, barokní hřbitovní kostel; (snad) pivovarské muzeum, pivovar Litovel.
Lhota n. M. - východiště k pískovně Náklo - koupání.
CHKO Litovelské Pomoraví - chráněné záplavové území řeky pokryté komplexem (listnatého) lužního lesa.
Poděbrady - pěkné jezero po těžbě štěrkopísků - koupání.
Olomouc — býv. hlavní město Moravy, významná městská pam. reservace - několikrát přestavěná katedrála sv. Václava a Přemyslovský palác - obojí z poč. 12. stol., got. chrám sv. Mořice, pozdně gotický býv. klášter bernardinů s kostelem, na Horním nám. renesančně přestavěna radnice ze 14. stol. s orlojem, barokní sousoší Nejsvětější trojice, býv. benediktinský klášter Hradisko z 11. stol., pravoslavný chrám z r. 1939. Pivovar zrušen v r. 2000.
Dub nad Moravou - barokní poutní chrám z 18. stol., řada hodnotných soch.
Tovačov — gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, barokně upravený (veřejnosti přístupný), s parkem; barokní kostel z r. 1786.
Kojetín - raně barokní kostel a morový sloup.
Kroměříž — městská památková rezervace - raně barokní zámek s obrazárnou (na místě pův. hradu), Podzámecká a Květná zahrada s řadou drobných staveb ze 17. - 19. stol.; renes. radnice, raně gotický kostel; psychiatrická léčebna. Pivovar obnovený r. 1990 opět zrušen.
Kvasice - pův. renesanční zámek přestavěn v 19. stol., kostel z poč. 18. stol. s dvojicí na koso postavených věží, got. hřbitovní kostel.
Otrokovice - starobylá obec, dnes především průmyslové středisko (Barum atp.); městská památková zóna moderní architektury.
Napajedla — prům. město (Fatra atd.), známý hřebčín; barokní zámek s parkem a barokní kostel, pramen sirovodíkové vody Slanica.
Jarošov - známý pivovar z r. 1688 zrušen r. 1997.
Uherské Hradiště - býv. královské město, předchozí slovanské osídlení. Městská pam. zóna - zbytky hradeb, gotická radnice s věží, přestavěný klášter z 15. stol., renesanční kostel s jezuitskou kolejí, morový sloup, muzeum.
Staré Město - komplex archeologických objevů z doby Velké Moravy - národní kulturní památka; got. kostel ze 13. stol na místě velkomoravské rotundy.
Uherský Ostroh - městská pam. zóna - renesanční zámek na místě pův. hradu, pozdně barokní kostel. Pivovar zrušen r. 2000.
Veselí nad Moravou - renesanční zámek s angl. parkem na místě vodního hradu, řada kostelů, jeden z nich v jádře pozdně gotický, železniční křižovatka
Strážnice - býv. tržní místo chráněné vodním hradem, na jeho místě dnes mnohokrát přestavěný zámek s angl. parkem, raně barokní domy, 2 kostely, býv. klášter. Centrum vinařství.
Strážnické Pomoraví - přírodní park - údolní niva s periodicky zaplavovaným lužním lesem, zavlažovacími kanály a se zbytky starých ramen Moravy.
Hodonín — okresní město u hranice se Slovenskem, průmyslové centrum, elektrárna spalující lignit je dominantou města, renesanční zámeček, barokní kostel, secesní radnice, pův. hrad přestavěn na zámek, v 19. stol. z části zbořen a zčásti přestavěn na tabákovou továrnu, tato část zbořena ve 20. stol. V okolí těžba ropy a lignitu.
Mikulčice - největší objevené centrum Velkomoravské říše - archologické naleziště - odkryto 13 kamenných staveb - základy baziliky, kostelů, knížecího paláce atd., přes 2000 hrobů. Prohlídky s průvodcem.
Lanžhot -nejjižnější obec ČR, silniční i železniční přechod do SR, nákladný železniční most z poč. 20. stol; pozdně got. kostel, lovecký zámeček, jižně od obce rozsáhlý komplex lužních lesů.