Divoká Orlice - úvodní informace



  1. Pramení v Polsku v rašeliništích pod vrchem Biesiec v 800 m n.m. a od Lasówky teče jihovýchodním směrem a tvoří státní hranici s Polskem. U Zemské brány se řeka obrací k jihu, opouští státní hranici a vtéká na naše území. Jižní směr si udržuje až k Nekoři, pak se stáčí na západ. Tento směr má až do svého spojení s Tichou Orlicí u Týniště nad Orlicí, spojený tok se nazývá Orlice.
    Plocha povodí je zhruba 811 km2, délka sjížděného úseku je téměř 96 km.


  2. Horní tok nad Zemskou bránou protéká půvabnou a relativně opuštěnou krajinou, s výjimkou jednoho stupínku tu nejsou ani žádné jezy, můžeme ovšem narazit na padlý strom (v r. 2006 na celém úseku dva). Říčka je zpočátku dost úzká, v Orlickém Záhoří je široká někde kolem sedmi metrů. Zemská brána samotná je úzká soutěska mezi skalními bloky s relativně obtížnou balvanitou peřejí (WW III), kterou je více než vhodné před případným sjezdem prohlédnout. Dále následují lehké peřeje až na vzdutí VD Pastviny. Pod přehradou, která se velmi obtížně přenáší, následuje téměř okamžitě vyrovnávací nádrž VD Nekoř. Pod ní již poměrně široká Divoká Orlice čile proudí osídleným, ale pěkným, údolím skrz Žamberk, místy s drobnými peřejkami. Za Bohousovou se řeka začíná zařezávat do žulového masívu, vytváří pěkné peřeje, které jsou přerušeny litickým jezem. Pod jezem následují samotné peřeje Litického oblouku, které jsou prudší a obtížnější. Litický oblouk je bohužel téměř stále bez vody, neboť je prakticky vždy celá řeka odvedena do elektrárny, která vodu vrací až po více než dvou kilometrech. Při pořádání VTJZ bývá elektrárna někdy odstavená. Sjízdnost Litického oblouku snadno posoudíme na místě, stará kilometráž uváděla jako minimum 40 cm na vodočtu u česel vtokového objektu. Při nedostatku vody lze lodě přenést přes most a soutěskou do odpadu pod elektrárnou. Lehčí peřeje pokračují až k Potštejnu, pod ním se řeka uklidňuje, ztrácí kamenitý charakter, vtéká do luk a vytváří písčité naplavené pláže. Místy je i částečně regulována.
    Pro sjezd hraničního úseku Divoké Orlice je i po vstupu do EU třeba povolení Policie ČR. Dostatečné je telefonicky požádat (raději v pracovní den) o povolení policii v Bartošovicích (tel. 974536830), před vlastním sjezdem je pak třeba jim na služebnu přinést papír se jmény, daty narození a čísly cestovních dokladů všech sjíždějících. Zároveň je třeba nahlásit, odkud budete sjíždět.
    V úseku od hráze VD Nekoř do Potštejna se pravidelně v květnu jezdí VTJZ.
    S výjimkou Zemské brány je řeka sjízdná i pro otevřené lodě. S úsekem nad Orlickým Záhořím nemám osobní zkušenost, řeka tam může být pro deblovku příliš úzká.
    Divoká Orlice má dva sjízdné přítoky: Zdobnici a Bělou.
    Tábořiště a autokempy najdeme pouze na vzdutí VD Pastviny, v Žamberku, nad Potštejnem a u Kostelce nad Orlicí.


  3. Horní tok řeky až na vzdutí VD Pastviny je sjízdný jen za jarního tání případně po větších deštích - průtok minimálně 1,5 m3/s v Orlickém Záhoří. To odpovídá stavu 18 cm na tamnějším vodočtu na ř. km 90,0, dle Povodí Labe ovšem 38 cm (možná je v Orlickém Záhoří ještě druhý vodočet). Pro posouzení sjízdnosti tohoto úseku můžeme použít rovněž vodočet v Klášterci nad Orlicí, zde je minimem 40 cm resp. 8 m3/s.
    Pro sjízdnost úseku pod VD Nekoř je třeba minimální vypouštění 12 m3/s z přehrady, což odpovídá 60 cm na vodočtu v Liticích, pro sjízdnost Litického oblouku je nutno, aby přes korunu jezu teklo alespoň 10 m3/s. Litická elektrárna má maximální hltnost 4,4 m3/s čili při spuštěné elektrárně potřebujeme průtok v Liticích minimálně 14,4 m3/s.
    Z Potštejna bývá řeka sjízdná celoročně.


  4. Obtížnost:
    úsekř. kmspádobtížnost
    Trčkov - most nad Zemskou bránou 95,9 - 68,6 3,7 promile WW I-
    most nad Zemskou bránou - vzdutí VD Pastviny 68,6 - 62,3 10,0 promile WW II- (III)
    vzdutí VD Pastviny - hráz VD Nekoř 62,3 - 56,8 0,0 promile ZW A
    hráz VD Nekoř - Litice 56,8 - 34,6 4,8 promile WW I-
    Litice - Potštejn 34,6 - 25,9 13,0 promile WW II-
    Potštejn - ústí 25,9 - 0,0 1,7 promile ZW C


  5. Rychlost plavby se řídí vodním stavem a na horním a středním úseku se pohybuje mezi 6 a 8 km/h, na dolním toku kolem 5 km/h. Úsek nad vzdutím VD Pastviny lze sjet za jeden den, úsek od hráze VD Nekoř do Potštejna rovněž, v případě VTJZ je ovšem třeba vyrazit hodně brzy, abychom stihli odstavenou elektrárnu v Liticích. Z Potštejna k ústí postačí rovněž 1 den.


  6. Silnice sledují tok řeky v nevelké vzdálenosti po celé její délce, s vyjímkou úseků mezi Zemskou branou a Kláštercem nad Orlicí a mezi Liticemi a Sopotnicí. Horní úsek obvykle zahajujeme v Trčkově či Orlickém Záhoří, eventuelně nad Zemskou branou, končíme v Klášterci nad Orlicí. Střední tok se sjíždí většinou z Nekoře, pokud nás zajímá pouze Litický oblouk, lze začínat v Liticích, končíme obvykle v Potštejně.
    Železnice sleduje řeku v "rozumné" vzdálenosti od Žamberka až k ústí (trať 021).
    Přepravovat lodě coby spěšniny přestaly České dráhy v roce 2005.


  7. Zásobování a zdravotní střediska: Klášterec nad Orlicí, Žamberk, Potštejn, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Častolovice, Týniště nad Orlicí..


  8. Poznámky k jezům a vodácké zajímavosti:

    89,5 stupeň přenášení vpravo stp v 0,4 !! (nenápadný, vývar), za MV sjízdný Stupínek nebezpečný tím, že je dost nenápadný ... a za ním je (zvlášť za vyšší vody) solidní vývar.
    50,0 první rameno jez vp, pod ním sucho + 500 m jez přenášení vpravo v 2,0 !! (válec) dl N vl, za vhodné vody sjízdný vl Jez v levém rameni není vhodné sjíždět vpravo, kameny ve spodní části jezu jsou schopné zaseknout špičku lodě. Naopak vlevo to při nižším vodním stavu lze - vždy prohlédnout!
    44,8 stupeň stp !! (válec), Ú vp Rokytenka Celkem nízký stupeň za nímž se tvoří poměrně silný válec. Vždy prohlížet, jezdit jen jste-li si jisti či máte k dispozici žabáka (záchranáře).


  9. Hospody, které stojí za návštěvu:

    53,1 Líšnice, občerstvení - příjemné občerstvení s výborným Rampušákem.
    46,4 Žamberk, minipivovar Kanec (vl, České armády 1400, kousek od náměstí směrem na Helvíkovice, asi 500 m) - sympatická hospůdka se všemi druhy Žambereckého kance přímo v pivovaru. Dobré pivo, nevaří (jen utopenci atp.), otevřeno cca od 15:00.
    25,9 Potštejn, minipivovar Clock / Pivnice Potštejn (200 m vp) - různé druhy piva z produkce místního minipivovaru.
    0,0 Albrechtice n. O., hospoda Na Drahách (vl, cca 600 m od jez v Albrechticích) - velmi dobrá desítka Opat, asi vaří, ale určitě mívali výborné a asi půl metru dlouhé klobásy.


  10. Kulturní a jiné zajímavosti:

    Neratov - zřícenina barokního kostela, nyní v rekonstrukci.

    Klášterec nad Orlicí - letovisko, pozdně gotický kostel z r. 1452, později upravovaný.

    Pastviny - letovisko s přehradou sloužící mimo jiné rekreačním účelům. Vybudována v letech 1932 - 1938, gravitační oblouková hráz - poslední postavená zděná hráz v ČR. Špičková vodní elektrárna s jednou Francisovou turbínou o instalovaném výkonu 2700 kW. Kraví skok - přenesený železný most ze starých Pastvin.

    Nekoř - ves pod hrází VD Nekoř, vyrovnávací nádrže k VD Pastviny. Součástí hráze vodní elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou o instalovaném výkonu 185 kW. Na pravém břehu vyrovnávací nádrže poblíž hráze terénní pozůstaky zřejmě nedostavěného hrádku zvaného Hrad u Nekoře či Vejrov.

    Žamberk - město s minipivovarem (viz výše), původně renesančním zámkem (nepřístupný) s anglickým parkem, klasicistními a empírovými domy na náměstí.

    Helvíkovice - rodný dům Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu. Přístupný od května do září (o víkendu pouze odpoledne), před domem maketa Divišova původního bleskosvodu.

    Bohousová - dřevěná šestiboká zvonice z 16. stol.

    Litice - Zpřístupněný královský hrad z konce 13. století, výrazně přestavěný za Jiřího z Poděbrad. Dvoupalácová dispozice, částečně zřícenina.

    Potštejn - na kopci na pravém břehu řeky rozlehlá zřícenina hradu z konce 13. století, přestavěného v 16. století. Zřícenina je zpřístupněná, opravuje se. Pod hradem ve vsi nepřístupný barokní zámek se zámeckým parkem. Na levém břehu na kopci nad obcí terénní pozůstatky a drobné zbytky zdiva hradu Velešov, postaveného ve 14. století.

    Kostelec nad Orlicí - na místě středověké tvrze raně barokní zámek, druhý zámek empírový s parkem. Oba zámky nepřístupné a v rekonstrukci, empírový zámek by měl být v sezóně 2007 zpřístupněn. Ve městě dále renesanční radnice, barokní kostel sv. Jiří s gotickou sochou Madony a jiným cenným vybavením.

    Častolovice - vodní tvrz přestavěná na renesanční zámek, hodnotné interiéry, veřejnosti přístupný. Pozdně gotická hřbitovní kaple, radnice vzniklá přestavbou renesančního hostince.

    Alba (Třebechovický náhon) - 17,5 km dlouhý náhon spojující Bělou v Častolovicích s Dědinou v Třebechovicích. Postaven možná již ve 14. století, nejpozději ale v 16. století pro napájení panských rybníků, mlýnů, pil a valch.



Aktuálnost vlastní kilometráže (aneb stavu v kterém roce by měla odpovídat kilometráž jednotlivých úseků):
ř. km.úsekstáří kilometráže
95,9 - 90,0 Trčkov - Orlické Záhoří neprověřeno, cca 1998
90,0 - 62,3 Orlické Záhoří - Lhotka duben 2006
62,3 - 56,8 Lhotka - hráz VD Nekoř neprověřeno, cca 1998
56,8 - 55,7 hráz VD Nekoř - Nekoř, most květen 2006
55,7 - 54,9 Nekoř, most - Nekoř, pod jezem květen 2010
54,9 - 25,4 Nekoř, pod jezem - Potštejn květen 2016
25,4 - 0,0 Potštejn - ústí neprověřeno, cca 1998

Aktuálnost těchto úvodních informací zhruba odpovídá stavu v roce 2016.


Tudy se dostanete na